Vybavení hradu

Berthold a Theodora

Nejednou jsme vám vyprávěli o nešťastné smrti Bertholda Aichelburga. Událost z května 1861 nabyla na dramatičnosti s objevem dvou předmětů na sklonku loňského roku. Hrabě Berthold se zastřelil v maršovském zámku po poledni 13. května ranou do srdce pistolí, kterou dostal darem od své manželky Theodory. Večer před tím došlo mezi nimi na koncertu v hotelu Brauhof k hádce. Žena ho nutila, aby vyzval na souboj přednostu okresního úřadu za její domnělou urážku. To Berthold odmítl a vyslechl hrozbu, že mu paní uteče domů do Uher. Odjezd hraběnky ihned po střelbě na Nové Zámky u Hostinného ke hrabatům Deymovým můžeme považovat za přiznání viny na Bertholdově smrti tím spíš, že se dlouho neodvažovala vrátit zpět do Maršova. Jako sebevrah hrabě málem přišel o řádný pohřeb. Naštěstí si MUDr. B. A. Pauer vzpomněl na nebožtíkovu zálibu a přiřkl mu chvilkové pomatení mysli v důsledku častých koupelí v ledové vodě. Možná se tím odvděčil příteli za uvolnění místa na kandidátce při volbách do zemského sněmu. Všichni znali Bertholdovy lázně v Temném Dole v domě, kde je dnes galerie Veselý výlet. A právě tam byl v listopadu 1999 nečekaně nalezen starý střelecký terč a výsledková listina z Královské střelby prvních střeleb v Temném Dole dne 9. září 1863. Je doloženo, že ve stejný den byl otevřen lesní hrádek Aichelburg se střelnicí a uvnitř umístěna busta Bertholda Aichelburga. Na terči je vyobrazen zastřelený hrabě a hlavním místem pro míření je hruď krásné hraběnky. Že jde o Theodoru dokládají iniciály, které čteme jako Theodora Ernestina z Aichelburgu rozená Schulpe. Jak moc lesní personál miloval svého hraběte chápeme až nyní, když máme důkaz o tom, jak nenáviděl hraběnku, v které viděl příčinu Bertholdovy smrti. Jen tak mohli lesníci umístit na terč postavu ženy a rozstřílet ji. Dnes visí obraz Theodory v hradní síni naproti bustě Bertholda. Hledí si do očí a mají spoustu času k usmíření.

Najdou se i pochybovači o pravosti předmětů. Poukazují na podobnost jmen v protokolu o výsledku střeleb v roce 1863 se jmény lidí spojených s obnovou hrádku v roce 1999. Také se jim nezdá tvář vyobrazeného vítěze, který je prý velmi podobný jednomu výtvarníku z okruhu přátel Veselého výletu. Ale uhlíková metoda jasně prokázala odpovídající stáří dřeva terče i papíru a pravost ověření protokolu C.K. notářem Leo Veitem. Při návštěvě to posuďte sami.

Pozn. Prosíme členky feministických hnutí, aby prostřílenou hraběnku chápaly jako dozvuk ranného středověku v odlehlých horách a střelbu do obrazu ženy zařadily mezi památky na pohanské zvyklosti stejně jako šlehání žen pomlázkou o Velikonocích či nabídnutí místa k sezení v tramvaji. Tvůrci expozice děkují za pochopení.

Předměty vystavené v lesním hrádku Aichelburg

BUSTA BERTHOLDA AICHELBURGA:
Podle portrétu byla 49 kilogramů těžká sádrová busta po smrti hraběte zhotovena modelářem sklárny v Temném Dole F. Hauptfleischem a umístěna do původní kamenné hradní síně lesního hrádku Aichelburg. Později (asi kolem roku 1882) byla přenesena do hrobky Aichelburgů na hřbitově v Horním Maršově. Od roku 1995 ji hosté mohli vidět v galerii Veselý výlet v Temném Dole a 6. listopadu 1999 byla znovu osazena do obnovené hradní síně lesního hrádku Aichelburg.

PAMĚTNÍ DESKA:
Byla součástí původního podstavce busty Bertholda Aichelburga, po zrestaurování je umístěna opět pod bustou v hradní síni. Nese nápis: ,,S poděkováním vysoce urozenému panu Bertholdu Mariu, hraběti a pánu z a na Aichelburgu, svobodnému pánu z Bodenhofu, Rothenthurmu a Greifensteinu, majiteli panství Maršov. Věnováno personálem v roce 1863 ".

STŘELECKÝ TERČ:
Portrét Theodory Aichelburgové v kruhu o průměru 73 cm, vlevo nahoře na pozadí zastřelený Berthold, u nohou leží pistolka, za hraběnkou je Maršov v roce 1861 se zámkem a hřbitovním kostelem s hrobkou Aichelburgů a panoráma východních Krkonoš.
Na stuze umístěné dole pod portrétem:
Königs - Scheibe des ersten Schützen Königs in Dunkelthal
na boku stuhy: am 9. September 1863.
v horním pravém rohu: Th. E. von A. geb. Schulpe
v horním levém rohu: znak Aichelburgů, pod tím nápis AICHELBURG
v dolním levém rohu: Königsschuss Geschossen
                                von Herrn Sidonius Pe Tira
v dolním pravém rohu: (auto) portrét vítěze střeleb v klobouku s pérem.


PROTOKOL O KONÁNÍ STŘELEB:

Königs - Scheibe des ersten Schützen Königs in Dunkelthal
am 9. September 1863.
Königsschuss Geschossen
von Herrn Sidonius Pe Tira
Die Teilnehmer:
No:  1 Wladimirus Comes De Et In Aichelburg, Graf
        2 Marcus Cardus, Jäger
        3 Iwan Havrany und Familia, Kutscher
        4 Johannes Kenderer, K.K. Administrator
        5 Ja Rin Krouze, Goldarbeiter
        6 Friedrich Cober, Jäger
        7 Old Rich Labke, Gebiergsdirector
        8 Milosk Li Mesch, Oberbaumeister
        9 Paulak Li Mesch, Forstadjunkt
       10 George Mc Lucky, Hundeführer
       11 Johann Miksch, Oberförster
       12 Mirus Von Mirovec, Baumaister
       13 Miss Tona Seppla Berger, von Brettsäge
       14 Radus Nowo Tni, Forstbeamter
       15 Georg Odvarkus, Jäger
       16 Tono Oubeamter, Brettmacher
       17 Sidonius Pe Tira, Künstler
       18 Heinrich Schubert, Besitzadministrator
       19 Davy Hipeas, Jäger
       20 Ladas Skala, Holzer
       21 Adamus STRA Kosch, Holzer
       22 Gusseppe Sustani, Holzer
       23 Peter Bleischtiftka, Oberjäger
       24 Miguel Urbanesco, Jäger
       25 Milano Wichusi, Forstbeamter


ERB HRADNÍ SPOLEČNOSTI AICHELBURG:
Je vyvěšen zvenčí v průčelí nad hlavním vchodem do hradní síně a je přesnou kopií erbu Hradní společnosti Aichelburg.
Blason (podle Milana Vícha), nebo-li popis erbu Hradní společnosti vychází z tzv. polepšeného erbu rodu Aichelburgů ze dne 8.10.1655 s tím rozdílem, že v 1. a 4. polceném zlatém poli hlavního štítu je namísto černého okřídleného gryfa s červenou zbrojí dovnitř skákající černý gryf s červenou zbrojí a černou holí v drápech (nejstarší znázornění ducha Krkonoš - Krakonoše na Helwigově mapě z roku 1561). Ve 3. a 2. poli je to pak na místo červené turecké pevnosti ve stříbrném poli stříbrná stavba lesního hradu Aichelburg se zlatou střechou, zábradlím, zlatými stínkami ve štítě, to celé v modrém poli s jednotlivě umístěnými smrčky. Na štítě leží zlatá hraběcí koruna s devíti modrými perlami. Výtvarné zpracování erbu provedl heraldik Petr Tybitancl.
Hradní společnost také používá prapor rodu Aichelburgů, který se skládá ze dvou pruhů. Vrchní pruh je barvy červené a spodní pruh v barvě bílé. Kovová korouhev v těchto barvách je umístěna na věži hradu, což dokládá, že hradní pán je stále přítomen. Na vrcholu korouhve je pozlacená špička hromosvodu, která sem byla natrvalo připevněna při slavnostním otevření hradu pro veřejnost.

ŠTÍT S INICIÁLAMI BA:
Nalezen v hrobce Aichelburgů, po zrestaurování visí nad krbem v hradní síni.

PAMĚTNÍ DESKA LESNÍHO PERSONÁLU PANSTVÍ MARŠOV:
Pamětní desku v roce 1907 věnoval lesní personál panství Maršov svému nadřízenému k jeho stříbrné svatbě. Tablo obsahuje jedenáct fotografií lesníků a jeden dvojportrét oslavenců (Nadlesní Schmidt? s manželkou). Tablo bylo nalezeno v domě čp. 3 v Horním Maršově na náměstí a v hradní síni umístěno v roce 2001.

Pamětní obraz inženýra Oldřicha Lábka
Výtvarník Zdeněk Petira nanesl na ruční papír tisíce malých bodů, aby podle jejich různé hustoty vznikl povedený portrét prvního předsedy Hradní společnosti Aichelburg, který se velmi zasloužil o obnovu lesního hrádku, zřízení vycházkové trasy a obnovu nejen okolních historických lesních chodníků.

Kámen z hradu Aichelburg v Korutanech
V roce 2006 byl z původního sídla rodu Aichelburgů u obce Svatý Stefan v rakouských Korutanech přivezen valoun. Byl vyzvednut z ruiny někdejší strážní věže. Nejstarší zmínka o místě pozdějšího hradu Aichelburg je již z roku 1248, zanikl po požáru způsobeném nejspíš zemětřesením v roce 1691. Letopočet 1432 vytesaný do kamene připomíná nejstarší známé užití jména Aichelburg.

Zpět na Klíče od hradu
Nahoru