Petr Toman Krkonoše nejen z letadla
Rodák z Jaroměře prožil dětství na Žacléřsku, po škole se stal úředníkem v Trutnově. V kanceláři poznal jen šedivou nudu, navíc jako nestraník bez možnosti změny, natož profesního růstu. Normalizační prověrky Petra Tomana osvobodily, odešel do světa vyhnanců, romantiků, sportovců, tedy mezi obyvatele krkonošských hřebenových bud. V roce 1971 se stal kulturním a sportovním referentem v zotavovně ROH Černá bouda. Organizoval odborářským rekreantům výlety po horách i zájezdy do nedalekého okolí. V zimě byl lyžařským instruktorem, a hlavně si užíval život na horách. Vymýšlel nové trasy a při tom poznával zákoutí Krkonoš. To ještě netušil, že se připravuje na pozdější životní práci profesionálního krajinářského fotografa. Fotografoval pro zábavu a vyvolával černobílé snímky už od deseti let. Jenže kaskády Javořího potoka, tajemnost Černohorského rašeliniště a zejména za oknem pozorované panoráma Krkonoš se Sněžkou v něm probudily chuť proměnlivou náladu hor zachytit. Brzy se projevilo Petrovo nadání vidět zajímavé kompozice. Vytvořil první vydařené fotografie. Jednou pobývali mezi účastníky rekreace na Černé hoře pracovníci vydavatelství Pressfoto. Při programu padla řeč na fotografie a Petr Toman jim ukázal své snímky. Hned se dohodli na spolupráci, ale podmínkou byly barevné diapozitivy velkého formátu 6 × 9 centimetrů. V tehdy omezené nabídce měl Petr problém, musel si zprvu vystačit s fotoaparátem sovětské výroby Moskva, až později sehnal z druhé ruky profesionální přístroj Polykrob – napodobeninu kamery Linhof formátu až 9 × 12 centimetrů. Začínal s komerčními snímky pro pohlednice, které tehdy vycházely v desetitisícových nákladech. Pro zimní záběry z hřebenů vyjížděl na běžkách s patnáctikilovým ruksakem. V době s omezenou reklamou vysílala Československá televize v přestávkách mezi pořady koťátka hrající si s klubíčky vlny nebo náladové fotografie krajiny. Z Krkonoš jim snímky dodával Petr Toman. Výtvarně pojaté záběry uplatňoval na plakátech vydavatelství Merkur, které využívali aranžéři výloh obchodů po celé republice. Začal publikovat v časopise Krkonoše, ale fotografování pořád zůstávalo vedlejší prací. Od roku 1977 byl kulturním referentem v zotavovně Kolektiv ve Velké Úpě, kde setrval do posledního prosince 1990. Ve svobodných podmínkách zanikala stará vydavatelství, což urychlilo Petrovo rozhodnutí založit vlastní. Již v roce 1991 založil v Krkonoších první soukromé Vydavatelství ZiTo. V roce 1996 opustila učitelskou profesi i manželka Ivana a spolu vytvořili skvěle fungující tým. K dnešnímu dni vydali 1 549 druhů pohlednic v celkovém nákladu několika miliónů. Převážně krkonošské motivy zpracovávají od fotografování přes grafický návrh, dohled v tiskárně po zajištění distribuce. Dnes jsou Tomanovi posledními vydavateli pohlednic Krkonoš.
Ovšem výjimečná fotografická tvorba Petra Tomana je spojená hlavně s leteckými snímky nejen Krkonoš. Tady podnikl více než sto letů a měl velké štěstí na výborné piloty Luboše Kunce a Jiřího Sochora z letecké školy ve Vrchlabí. Při profesionálním fotografování je souhra s pilotem nutná. Deset minut čekání, až se stín mraku kazící snímek odsune dál, je dlouhá doba a v letadle se prodraží. Uměním pilota je dostat letadlo podle přání fotografa do správného místa ve správný okamžik, a ještě stroj odklonit, aby nezaclánělo křídlo. Petr při takových manévrech říká, že letí smykem. Jeho nejoblíbenějšími motivy jsou vedle Sněžky i Sněžné jámy na polské straně hor, a především rozbrázděný západní svah Luční hory. Letecké snímky s unikátní náladou by nemohly vzniknout, kdyby autor i letiště nebyli přímo v Krkonoších. Ráno 28. prosince 2008 Petr Toman vyjel lanovkou na Sněžku a objevil na stavbách ohromnou námrazu, která nebyla k vidění poslední půlstoletí. Hned volal pilotovi a odpoledne vznikly nádherné snímky ledem a sněhem obaleného vrcholu. Druhý den vzlétli těsně před západem slunce kvůli zbarvení sněhu. Jenže v rozrušení nad skvělými motivy Petr pět minut trvající jev exponoval špatně nastaveným fotoaparátem. Když zjistil, že vše je k nepoužití, ještě večer volal na letiště. Přestože tam měli druhý den silvestrovský večírek, umluvil pilota Luboše Kunce na další let. V podvečer 30. prosince zamířili k vrcholu Sněžky, kde vznikly snímky s jedinečnou atmosférou. Několik dní nato se rozlomila nejvyšší část Polské boudy a námraza opadala.
Nádherné scenérie vytváří inverzní počasí, kdy mraky leží pod horami. Nahoře je jasno, ale kvůli malé viditelnosti v údolí nejde vzlétnout. Nezbývá než spolu s pilotem neustále sledovat posun spodních mraků. Dříve Petr s Ivanou zjišťovali stav opakovanými telefonáty Jardovi Makovičkovi na Výrovku, Petru Skrbkovi do poštovny na Sněžce. Později rozhodování usnadnily webové kamery Humlnet rozmístěné na hřebenových boudách. Když se sešlo dobré počasí, volné letadlo a pilot, byl Petr za dvacet minut ve Vrchlabí připravený vzlétnout. Unikátní okamžik nastal 30. října 2009. Hradba nízkých inverzních mraků se zastavila těsně před vrchlabským letištěm, nad startovací plochou byla ještě modrá obloha a pilot Luboš Kunc mohl vystoupat nad oblačné moře. Z bílé vrstvy mraků vyčnívaly jednotlivé vrcholky hor a Petr nasnímal sérii záběrů, kterým s Ivou říkají ostrovy v oblacích. I pro pilota to byl jedinečný zážitek, i když potom dlouho hledal okno v mracích pro cestu zpět, protože se mezitím zatáhlo i nad letištěm. Všechny letecké snímky, za hodinu zmáčkne spoušť až tisíckrát, Petr Toman pořídil z otevřeného okna letadla. S pilotem Jiřím Sochorem vystoupali 9. prosince 2014 do nadmořské výšky 3 000 metrů, aby pořídil „učebnicové“ fotografie morfologie ledovci přemodelovaných Krkonoš. Kvůli ovládání aparátu mají Petrovy rukavice ustřižené konce prstů, i proto tohle zimní fotografování skončilo omrzlinami, které si vyžádaly návštěvu kliniky ve Vysokém nad Jizerou. Poslední dva fotografické lety proběhly v lednu 2016. Další snímky Krkonoš z ptačí perspektivy už nejspíš nevzniknou. Je zavřená letecká škola ve Vrchlabí i letecký prostor nad Krkonošským národním parkem. Fotografie pořízené pomocí dronů se kvalitou, a hlavně atmosférou nepřibližují snímkům Petra Tomana ani zdaleka. To můžete posoudit sami. Fotograf se dosud vyhýbal výstavám a teprve nyní jsme se domluvili. Od 19. srpna 2019 bude mít v galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou v pětasedmdesáti letech vůbec první výstavu. Zůstane otevřená s listopadovou pauzou do poloviny ledna a ponese název Krkonoše nejen z letadla. Stejně jako na zahájení výstavy pokřtěná kniha s nejlepšími snímky Petra Tomana. Není divu, že většina zachycuje naše hory z výšky.
Zpět na seznam výstav