Rodokmeny pátera Krska
Farář z Malé Úpy Alois Krsek
zpracoval v letech 1895 až 1901 rodokmen celé obce Malá Úpa, aby mohl s čistým svědomím požehnat ke sňatku snoubencům s vědomím, že nejsou příliš blízcí příbuzní. Na závěr průvodního textu napsal: Tato práce nemá potěšit oko, ale sloužit praktickým účelům!“ Opak je pravdou, starousedlíci jsou už dávno pryč a jeho stromy jsou poučným a také krásným výtvarným dílem. Zároveň je velkou inspirací pro tvůrce rodokmenu vlastní rodiny.Výstava je otevřená v galerii Veselý výlet do konce září 2026.
Rodokmeny pátera Krska
V letech 1891 až 1903 v Malé Úpě působil farář Alois Krsek původem z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Během předchozí služby v Maršově poznal, jak blízcí příbuzní jsou navzájem farníci východních Krkonoš. Před požehnáním ke sňatku musel mít jistotu, že snoubenci nejsou v příbuzenském vztahu. Zasedl k matričním knihám a soupisu duší vedeném k jednotlivým domům, aby vypracoval unikátní evidenci uzavřených manželství od nástupu prvního faráře v Malé Úpě roku 1791. Rodokmeny vycházející od zakladatelů jednotlivých linií zhotovil jako obrazy různě košatých stromů. Mohutnost odráží počet potomků. Linie bezdětných nástupců končí ulomenou větví. Dochovalo se sedmačtyřicet kartonů dnes uložených ve Státním okresním archivu v Trutnově. Vedle toho je v archivu zapsaného ústavu Paměť Krkonoš několik tužkou provedených „šmíráků“ stromových rodokmenů s řadou hustě psaných poznámek. Je vidět obrovský objem dat zpracovaných Aloisem Krskem, než mohl vytvořit barevné čistopisy. Není snadné se v Krskových rodokmenech orientovat. Například strom nadepsaný u pařezu Ignaz Bernkopf původem z Velké Úpy čp. 6 se v Malé Úpě hned rozdvojuje přes dceru Barboru provdanou v roce 1827 za Johanna Kirchschlagera a druhou dceru Theresii provdanou ve stejném roce za Josefa Hofera. Tím jméno Bernkopf v rodokmenu hned mizí, přestože je karton tak označený. U každé větve a uvedené dvojice manželů je připsané číslo domu. Údaje před rokem 1805 mají černě zapsané první číslování, které farář označuje jako alt, tedy staré. Červeně odlišené je druhé číslování domů Malé Úpy. Třetí proběhlo roku 1900 tedy v závěru Krskovy práce. Pro orientaci v rodokmenech je nezbytný převod čísel popisných uvedený v Historickém adresáři východních Krkonoš, který jsme zveřejnili v roce 2022 a je i v digitální podobě v databázi Archa Krkonoš®. Jméno v dané rodové linii je uvedeno latinkou, přiženěnou či přivdanou osobu Krsek připsal kurentem. Pro rozlišení jednotlivých linií klanu farář použil i více než deset barev na jednom archu. Celkem pak 112 odstínů, někde si pomohl šrafováním. Proto jsou originály krásným výtvarným dílem. Rodokmeny pátera Krska nejsou rozrodem sledujícím otcovskou a vedle toho mateřskou linii. Zvolil pro své účely vhodnější metodu vývodu, kde jsou jednotlivé linie po mužských a ženských potomcích rovnocenné. Dcery zapsané v rodokmenu ve čtverci pokračují s příjmením manžela, synové zapsaní v kolečku drží rodové jméno, dokud nemají dcery. To znesnadňuje hledání konkrétní osoby v Krskově rodokmenu podle příjmení, ale jsou vidět příbuzenské vztahy i mezi lidmi s různým rodovým jménem. Kdybychom chtěli z jeho práce v Malé Úpě sestavit klasický rodokmen s rozrodem, musíme jednotlivé osoby hledat v několika stromech.
Pavel Klimeš, listopad 2025
V letech 1891 až 1903 v Malé Úpě působil farář Alois Krsek původem z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Během předchozí služby v Maršově poznal, jak blízcí příbuzní jsou navzájem farníci východních Krkonoš. Před požehnáním ke sňatku musel mít jistotu, že snoubenci nejsou v příbuzenském vztahu. Zasedl k matričním knihám a soupisu duší vedeném k jednotlivým domům, aby vypracoval unikátní evidenci uzavřených manželství od nástupu prvního faráře v Malé Úpě roku 1791. Rodokmeny vycházející od zakladatelů jednotlivých linií zhotovil jako obrazy různě košatých stromů. Mohutnost odráží počet potomků. Linie bezdětných nástupců končí ulomenou větví. Dochovalo se sedmačtyřicet kartonů dnes uložených ve Státním okresním archivu v Trutnově. Vedle toho je v archivu zapsaného ústavu Paměť Krkonoš několik tužkou provedených „šmíráků“ stromových rodokmenů s řadou hustě psaných poznámek. Je vidět obrovský objem dat zpracovaných Aloisem Krskem, než mohl vytvořit barevné čistopisy. Není snadné se v Krskových rodokmenech orientovat. Například strom nadepsaný u pařezu Ignaz Bernkopf původem z Velké Úpy čp. 6 se v Malé Úpě hned rozdvojuje přes dceru Barboru provdanou v roce 1827 za Johanna Kirchschlagera a druhou dceru Theresii provdanou ve stejném roce za Josefa Hofera. Tím jméno Bernkopf v rodokmenu hned mizí, přestože je karton tak označený. U každé větve a uvedené dvojice manželů je připsané číslo domu. Údaje před rokem 1805 mají černě zapsané první číslování, které farář označuje jako alt, tedy staré. Červeně odlišené je druhé číslování domů Malé Úpy. Třetí proběhlo roku 1900 tedy v závěru Krskovy práce. Pro orientaci v rodokmenech je nezbytný převod čísel popisných uvedený v Historickém adresáři východních Krkonoš, který jsme zveřejnili v roce 2022 a je i v digitální podobě v databázi Archa Krkonoš®. Jméno v dané rodové linii je uvedeno latinkou, přiženěnou či přivdanou osobu Krsek připsal kurentem. Pro rozlišení jednotlivých linií klanu farář použil i více než deset barev na jednom archu. Celkem pak 112 odstínů, někde si pomohl šrafováním. Proto jsou originály krásným výtvarným dílem. Rodokmeny pátera Krska nejsou rozrodem sledujícím otcovskou a vedle toho mateřskou linii. Zvolil pro své účely vhodnější metodu vývodu, kde jsou jednotlivé linie po mužských a ženských potomcích rovnocenné. Dcery zapsané v rodokmenu ve čtverci pokračují s příjmením manžela, synové zapsaní v kolečku drží rodové jméno, dokud nemají dcery. To znesnadňuje hledání konkrétní osoby v Krskově rodokmenu podle příjmení, ale jsou vidět příbuzenské vztahy i mezi lidmi s různým rodovým jménem. Kdybychom chtěli z jeho práce v Malé Úpě sestavit klasický rodokmen s rozrodem, musíme jednotlivé osoby hledat v několika stromech.
Pavel Klimeš, listopad 2025